Kraniosakrální osteopatie (terapie)

Historie Kraniosakrální osteopatie (CSO) je vcelku krátká a váže se ke třem mužům. Prvním je Dr. AdrewTaylor Stills (1828-1917) zakladatel osteopatie. Dr. Stills studoval především systém kostry a jeho změny při různých nemocech. Odtud pochází název osteopatie. Druhý muž Dr. Wiliem Garner Sutherland (1873-1954) je žákem Dr.Stillese a je považován za zakladatele Kraniosakrální osteopatie. Kolem roku 1900 začal zkoumat lidskou lebku a zistil, že jednotlivé lebeční kosti jsou do sebe zakousnuty jako dětská skládanka a lebeční švy umožňují jednotlivým částem lebky pohyb. Ten označil Dr. Sutherland jako „primární dýchání“ neboli kraniální rytmus a tento a tento pohyb lebky je předmětem zkoumání kraniosakrálního systému. Proč sakrálního? Protože dura mater (tvrdá plena mozková) doprovází míchu až ke kosti křížové, jde tedy o souhru systému propojeného mezi kraniem-lebkou a sakrem-kosti křížovou.kranium

Dr. Sutherland vypracoval logický strukturovaný koncept a brzy zjistil, že mikropohyby lebky se dají experimentálně napodobit a je možné je cítit rukama. Dalších několik let se učil tento pohyb cítit a dělal různé experimenty pomocí přilbice, kterou utahoval na jednotlivých kostech lebečních a jeho žena zapisovala, co se děje – jestli hůře vidí nebo má horší rovnováhu atd. Na základě těchto experimentů určoval, jak pohyblivost lebečních kostí působí na jednotlivce a jaký význam má pro lidské tělo, zjistil, které pohyby jsou normální a které abnormální.

Dr. Sutherland rozvinul terapii jemných manipulací k nastolení harmonie v kraniosakrálním systému.

Další, kdo tuto metodu rozvinul, byl americký chirurg John E. Upledger, který jí dal název Kraniosakrální terapie (CST). Tento systém doplnil teorií funkce kraniosakrálního systému (Likvor model).

V roce 1970 si všiml během operace krku podivného rytmu na mišní membráně. zaznamenal, že tento rytmus je odlišný od dechového a srdečního rytmu. Nikdo z jeho kolegů mu nedokázal vysvětlit, co za rytmus během operace pozoroval. O 2 roky později John E. Upledger navštívil seminář, který vysvětloval Sutherlandovy myšlenky a učil

některým jeho technikám. V roce 1975 získal Dr. Upledger grant na výzkum kraniosakrálního systému na Michigenské státní univerzitě. Na základě výzkumu a vlastní praxe významně tuto metodu zdokonalil. Během 20ti let svojí klinické praxe začal publikovat a to zejména učebnice CS terapie: Craniosacral Therapy I. a II. a pro veřejnost vydal knihu: Your Inner Physician and You (Ty a Tvůj skrytý lékař). Tato kniha byla přeložena do českého jazyka a vydána nakladatelstvím Modrý klíč, je určena laické veřejnosti a vysvětluje objevení CS systému a postupy této metody.

INDIKACE

Obecně CSO přispívá k stimulaci a harmonizaci fyzických a psychických sil jedince. Lze ji aplikovat u krátkodobých obtíží akutního rázu i u chronických stavů. Velmi jemně jsou podporovány přirozené autoregulační schopnosti, které napomáhají vylepšit funkci mozku a míchy a další systémy související s CNS: nervový, hormonální, imunitní, neuromuskuloskeletální, vaskulární a respirační.

Je vhodná zejména pro následující stavy:FotkyFoto_45072981_XS

  • autismus
  • astma
  • bolesti hlavy, zad, páteře, výhřezy plotének, posuny obratlů, migrény
  • cerebrální paralýza
  • downův syndrom
  • deprese
  • DMO – dětská mozková obrna
  • enuréza – noční pomočování
  • epilepsie
  • exophtalmus – vystoupení oka z očnice
  • horečka
  • mentální retardace
  • Meniere syndrom
  • motání hlavy – závratě
  • ochrnutí obličeje
  • cukání v obličeji
  • glaukom – zelený zákla
  • chřipka
  • onemocnění oběhového systému srdce
  • hyperkinetický syndrom
  • herpes – pásový opar
  • hypertenze – vysoký krevní tlak
  • neurastenie
  • rachitida – křivice
  • nespavost
  • sinusitis – zánět vedlejších nosních dutin
  • skoliózaFotkyFoto_22234754_XS
  • strabismus – šilhání
  • struma – vole
  • smyslové vady
  • neuralgie trigeminu – trojklanného nervu
  • patologické změny páteře
  • zápal mozkových blan
  • záněty středouší


OUTBANNER